Novela exekučního řádu a občanského soudního řádu
Autor: Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář
Dne 1. ledna 2022 nabyla účinnosti novela zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdější předpisů (dále jen „exekuční řád“), a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), která je jednou z nejrozsáhlejších novel týkajících se výkonu rozhodnutí a exekuce.
Zastavování bezvýsledných exekucí
Za zřejmě nejvýznamnější změnu, kterou novela přináší, lze považovat zastavování bezvýsledných exekucí. Pokud totiž v době 6 let počítaných od vyznačení doložky provedení exekuce nedošlo v exekuci k vymožení plnění postačujícího alespoň ke krytí nákladů exekuce a není-li zároveň exekucí postižena nemovitost, musí oprávněný, který nesouhlasí se zastavením exekuce, složit zálohu na její další vedení, jinak exekutor exekuci zastaví.
Oprávněný je však zproštěn povinnosti složit zálohu na další vedení exekuce tehdy, jde-li o exekuci k vymožení pohledávky např. za:
- dlužné výživné pro nezletilé dítě,
- náhradní výživné,
- náhradu újmy způsobené poškozenému pracovním úrazem,
- náhradu újmy způsobené poškozenému trestným činem,
- nemoc z povolání,
- ublížení na zdraví,
- delikt podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, či
- bezdůvodné obohacení.
Stejně tak může oprávněného povinnosti složit tuto zálohu zprostit na jeho žádost exekutor, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody.
V případě složení zálohy oprávněným dochází k prodloužení provádění exekuce o další 3 roky, během kterých soud nevyhoví případnému návrhu povinného na zastavení exekuce pro nemajetnost. Uvedeným způsobem lze lhůtu prodloužit celkem dvakrát. Celková délka bezvýsledné exekuce tak může činit maximálně 12 let.
Odpuštění pohledávek do výše původní jistiny 1.500 Kč
Výrazný zásah do práv věřitelů nastal také pro věřitele pohledávek s výší původní jistiny do 1.500 Kč, ze kterých v posledních 3 letech nebylo nic vymoženo. Tato změna se opět netýká například pohledávek z výživného či na náhradu újmy vzniklé ublížením na zdraví.
Stejně jako u úpravy bezvýsledných exekucí i zde bude moci oprávněný složit zálohu na pokračování exekuce po dobu dalších 3 let. V těchto případech exekutor do 3 měsíců od účinnosti novely vyzve oprávněného ke složení zálohy na náklady exekuce stanovené prováděcím právním předpisem. V případě, že oprávněný do 30 dnů od doručení výzvy zálohu nesloží, exekutor exekuci zastaví a přizná oprávněnému náhradu ve výši 30 % vymáhané pohledávky, a to ve formě slevy na dani z příjmů.
Započítávání vymoženého plnění
Další významnou novinkou je změna započítávání vymoženého plnění, kdy nově bude nejprve vymožená částka započítána na náklady exekuce, dále na jistinu a až poté na úroky a úroky z prodlení a teprve potom na náklady oprávněného.
Tato úprava představuje významné zvýhodnění dlužníků, neboť plnění se již nezapočítává podle předchozí zásady, která stanovovala postup, že nejdříve se vymožená částka započítává na příslušenství pohledávky a až poté na jistinu, čímž docházelo k tzv. dluhovým spirálám, kdy se v případech, ve kterých nedošlo k úhradě celé vymáhané částky, často stávalo, že se jistina de facto nezmenšovala a přirůstalo k ní jen nové příslušenství.
Nová práva a povinnosti plátců mzdy
Novela zavádí i nová práva a povinnosti pro plátce mzdy (zaměstnavatele). Plátce mzdy má nově nárok na paušální náhradu nákladů vůči povinnému (zaměstnanci, z jehož mzdy je povinen provádět srážky). Výše paušální náhrady nákladů je stanovena částkou ve výši 50 Kč za kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy provádí srážky. Podstatné rovněž je, že provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému (tzv. mnohočetné exekuce), náleží mu náhrada nákladů pouze jednou.
Nově mají plátci mzdy také povinnosti v podobě informační povinnosti vůči exekutorovi, kdy nově musí exekutorovi na jeho písemnou žádost sdělit údaje o mzdě nebo jiném příjmu, srážkách prováděných ze mzdy nebo jiného příjmu nebo údaje týkající se pracovněprávního vztahu povinného aj. Později se také předpokládá vznik jednotných formulářů pro komunikaci exekutorů a zaměstnavatelů.
Zvukový záznam všech volání
Novela ukládá exekutorům povinnost od 1. července 2022 zaznamenat ve formě zvukového záznamu všechna volání uskutečněná prostřednictvím veřejně dostupné telefonní služby a telefonního čísla exekutorského úřadu. Číslo ovšem musí být exekutorem určeno pro komunikaci s účastníky řízení, třetími osobami nebo veřejností. Nezbytnou podmínkou je, že se volání týkají vedeného exekučního řízení.
