Autor: Pavlína Ventrubová, WE agency – Weddings & Events creations
Po které straně jde nevěsta? Jak správně usadit hosty? Jaké je správné uspořádání svatebního průvodu? To je jen pár základních otázek ohledně svatební etikety. V následujících řádcích bychom vám rádi udělali v těchto tématech pořádek a usnadnili tím tak další část svatebních příprav.
Nejdříve bychom vás rádi uklidnili, že to není zas tak velká věda, a kromě jednoho základního pravidla je vše ostatní v dnešní době spíše jen doporučení, a především záleží na tom, jak vy chcete aby vaše svatba vypadala a v jakém duchy byla.
Tedy pokud nejste žádní velcí čtenáři, zde je hlavní myšlenka tohoto článku: „Žena je vždy po pravici muže!“ Tak a je to, už víte k plánování a organizaci veškerých záležitostí vše. 🙂 Pokud vás toto jednoduché rozuzlení svatební etikety neuspokojilo, pokračujte směle dále v našem článku, čeká vás etiketa svatebního obřadu, zasedací pořádek a pár dalších chuťovek.
Ač jsme v etiketě vcelku ostřílení matadoři, při tvorbě tohoto článku nahlížíme do mouder českého guru veškeré etikety, a to do knihy Velké knihy Etiketa od pana Ladislava Špačka.
OBŘAD
V Česku je nejrozšířenější koncept obřadu takový, že nejprve jsou na místo obřadu uvedeni a usazeni všichni hosté a poté začíná svatební průvod. Ten by měl mít toto řazení: ženich s matkou, svědci, pak případně děti snoubenců, matka nevěsty s otcem ženicha a jako poslední nevěsta s otcem. Družičky mohou jít buď před nevěstou případně za nevěstou nesoucí její závoj. Opět se v procesí uplatňuje základní pravidlo: „Žena jde vždy po pravici muže.“
Toto řazení je v dnešní době spíše doporučením, často se vidí různé varianty nástupu bez svědků, či druhých rodičů. Jak si průvod seřadíte je zcela na vás. Doporučujeme však se nad tímto faktem zamyslet pár dní před svatbou, seznámit s konečnou verzí všechny zúčastněné včetně oddávajícího a koordinátorky.
V případě zapojení hostů do svatebního průvodu Etiketa pana Špačka říká: „Jako první půjde ženich se svou matkou, následují svědci, pak případně děti snoubenců, matka nevěsty s otcem ženicha, dále pozvaní svatební hosté, rozumí se především nejbližší rodina s přáteli snoubenců, pokud možno tak, aby se střídaly páry ženichovy a nevěstiny strany. Ženy jdou vždy po pravici mužů. Nakonec přichází nevěsta doprovázena svým otcem. Jako poslední se zařadí do průvodu přihlížející hosté.“
Pokud ženich či nevěsta nemají jednoho z rodičů, nahrazuje se nejbližším příbuzným. Smyslem doprovodu nevěsty a ženicha je jakési jejich symbolické uvedení do stavu těch, kteří již vdaní či ženatí jsou. Proto je musí doprovázet osoba starší a vdaná.
Jak to tak bývá, každé pravidlo má svoji výjimku. V církevním obřadu nevěsta chodí otcovi levici a v průběhu obřadu se nalézá vlevo od ženicha. A to z toho důvodu, že k obřadu přichází snoubenci každý sám za sebe a až když vstoupí do manželství a otočí se k hostům čelem vystupují jako pár a v tu chvíli již stojí “správně” žena po pravici muže.
Často se na dnešních svatbách řeší téma rozvedených rodičů a jejich nových partnerů. Dle slov pana Špačka by měla být svatba demonstrací nového života, souladu, spojení rodin, ne rozladění, a proto by se tyto situace měli řešit s velkou tolerancí, velkorysostí, a především s ohledem na nevěstino přání. Pokud nejsou vztahy mezi rodiči napnuté, je možné zapojit oba otce do obřadu. Například tak, že jeden z otců vede nevěstu v první polovině průvodu a pak ji předá druhému otci, případně nevěstu mohou vést oba až k oltáři.
Mnoho párů vstupuje do manželství již s dětmi, a tak není výjimkou, že nevěstu či ženicha k oltáři vede jejich potomek. Bohužel dle etikety je to proti hlavnímu smyslu doprovodu, tedy, že by měli doprovázet a předávat snoubence osoby staří a vdané.
SVATEBNÍ HOSTINA
ZASEDACÍ POŘÁDEK by měl být vždy předem určen. Před vchodem do místnosti by měl být umístěný jmenný zasedací pořádek, případně hostesky, které usazují dle jmen hostů či místenek. Každý stůl by měl být označen číslem a jmenovkou.
Při vytváření zasedacího pořádku je dobré mít na mysli naše základní pravidlo: „Žena vždy po pravici muže.“ doplněné o druhé: „Usazujeme hosty tak, aby se střídali muži a ženy.“
V čele stolu sedí novomanželé, žena po pravici muže. Vedle nevěsty sedí ženichův otec a po jeho pravici ženichova matka. Vlevo od ženicha pak sedí matka nevěsty a vedle ní otec nevěsty. Po stranách pak sedí svědci s partnery. Svědkyně nevěsty sedí po levici nevěstina otce a svědek ženicha po pravé ruce ženichovi matky. Následují další hosté v pořadí jejich společenské významnosti, nejdříve rodina a pak přátelé, vždy s dodržením pravidel, žena po pravici a střídání muž a žena.
Tento zasedací pořádek má svou symbolickou funkci: ukazuje na nové sepětí nevěsty a manželových rodičů a ženicha a nevěstiných rodičů, na průnik obou rodin do společného svazku.
Častou komplikací při tvorbě zasedacího pořádku bývají „dvojí“ rodiče, tedy například přítomnost jak biologického otce nevěsty, tak matčina aktuálního manžela, který nevěstu vychoval a nevěsta ho vnímá jaké svého otce. Neexistuje žádné formální pravidlo, které by upřednostňovalo biologického otce před vychovávajícím. V těchto situacích je především důležité brát ohled na vztahy, které panují mezi rodiči a snoubenci. Záleží pouze na nevěstě a ženichovi, jakého rodiče si nakonec vyberou. Obecně se dává přednost těm rodičům, kteří dítě vychovali, ale mnohem víc záleží na rodinných vztazích a na přání snoubenců.
Slavnostní oběd pak zahajuje otec nevěsty přípitkem, po jeho proslovu mohou následovat proslovy otce nevěsty a svědků.